Historie

Návštěvníče vážený, 

na stránkách historie našich vesnic si tě uvítati dovolujeme. Věz, že obsah jejich toliko s pomocí knih a vyprávění je připravován. My doufati budeme, že zaujmou Tě. Pokud historií profesionálně se zabývati ráčíš, snad při jejich shlédnutí pohoršovati se nebudeš a o případných nepřesnostech informovati nás ráčíš.

Původ jmen našich obcí

Historik August Sedláček ve své knize Děje Prácheňského kraje (podle B. Lifky na str. 11 – 23) vysvětluje v nástinu osídlení našeho kraje vznik názvů osad následovně:

V zemědělství a větším hospodářství jeho pán vkládal nutnou práci na lidi náchlební, vydržované stravou. Obyvatelům takového hospodářství říkalo se po pánovi, jeho dětech a potomcích až do XIII. století a potom název ustrnul změnou koncovky jako jméno vsi a sídla, po Domanovi byly Domanice, po Klenovi Klenovice či Klínovice, po Rojovi Rojice, po Zborovi Zborovice, po Kalatovi Kaletice, po Unějovi Únice, po Třebohostovi Třebohostice, po Družatovi Droužetice, po Leskovi (Lesek) Leskovice, po Chrastovi Chrašťovice, po Petrovi Petrovice. Ovšem celá řada jmen obcí vznikla i podle jiných charakteristik místa, od lesů a porostlin se nazýval Osek, od řek a vod Jemnice, od tvaru, výšky a sklonu dna Láz, Podolí, Slatina, Rovná, od polohy Zaluží, Zaboří (Záboří).

Pro připomenutí lidových názvů a snad potvrzení předešlého si můžeme zalistovat knihou Antonína Profouse Místní jména v Čechách, … (zdánlivé chyby v délce samohlásek a použití velkých písmen jsou převzaty):

Chrašťovice: lidově Krašťouce, v Krašťoucích, do Krašťouc, krašťovskej 
1544 (1528) chrasstiowicze 
1593 Chrasstiowicze 
1790 Chrastowicze 
1840 Kraschtowitz (Krassťovice) 
1854 Chrášťovice, Kraschťowic 
1886 Krašťovice 
1904 Krašťovice auch Chrášťovice 
Jméno Chrašťovice vzniklo z Chrastějovice = ves lidí Chrasťejových. 

Klinovice: lidově v Klinovicích, do Klinovic, klinovskej 
1345 Clinouicz 
1349 Clynowitz 
1362 Clinouicz 
1367 Klanouicz 
1569 Klínovice 
1654 Klyniowicze 
1790 Klinowicze 
1854 Klínovice 
Jméno Klínovice = ves lidí Klínových. Příjmení Klín povstalo z app. staročeského klín ‘Keil, Falte’ staroslověnsky klinъ cuneus.

Erb

Návrh znaku vychází z historických majetkových vztahů a faktu, že k obci Chrášťovice přísluší i obec Klínovice. Odtud tedy „mluvící znak“ klínu na štítě. Dále se uplatňují černé lilie z erbu Řepických ze Sudoměře – nejstarší známí majitelé vsi Chrášťovice a zlatá šternberská hvězda dalšího rodu spojeného majetkově s Chrášťovicemi.

Modrá a stříbrná barva nepřímo odkazují na zrcadlení oblohy v hladinách četných rybníků, které jsou krajinu v okolí obou obcí charakteristické.

Co napsat závěrem? Snad to, že během II. světové války byl užíván německý termín Kraschtowitz a Klinowitz. Že mnohé z uvedených názvů můžeme spatřit na náhrobních kamenech našich předků na hřbitově v blízké Radomyšli. A současný název? Přece Chrášťovice a Klínovice. 

LITERATURA: 
LIFKA, B: Radomyšl Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí. OÚ v Radomyšli a Nadace historie Radomyšle, Radomyšl 1993, 1. vydání, 300 s., ISBN80-900018-8- 2. 
PROFOUS, A: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Česká akademie věd a umění v Praze, Praha 1949. SEDLÁČEK, A: Děje Prácheňského kraje. Písek, 1926.